Je PSD2 jenom nafouknutá bublina, nebo tato evropská směrnice změní způsob, jakým jsme zvyklí nakládat s penězi? A jaký bude mít nařízení dopad pro e-shopy? Na to jsme se zeptali Dominika Stroukala, hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen, kterého můžete znát také z pořadu Kdo to platí?, který vysílá internetová televize MALL.TV.
Dá se nějak stručně vysvětlit, co se za zkratkou PSD2 skrývá?
Dá. Pro nás smrtelníky to znamená, že Evropská unie vydala novou sadu pravidel pro platby kartami a na internetu. Pár věcí, na které jsme zvyklí, se změní. A patrně to umožní vzniknout některým novinkám. Tou, kterou si asi nejlépe dokážeme představit, je jedna aplikace v telefonu, přes kterou budete mít možnost ovládat všechny své účty v bankách na jednom místě.
Proč vůbec PSD2 vznikla?
Ta zkratka to sama o sobě vysvětluje. PS jsou platební služby a D direktiva. Dvojka znamená, že jednička už Evropské unii nestačila. PSD „jednička“ vznikla před více než deseti lety, tedy v době, kdy skoro nikdo z nás na internetu nenakupoval, neplatili jsme bezkontaktně, nepoužívali jsme bankovní aplikace v telefonu… Směrnice se ještě párkrát upravila, ale Unie usoudila, že se doba významně změnila, a proto je čas do toho trochu víc říznout.
Podle informací ČNB ale tuzemské banky nestihly změny související s nařízením včas implementovat. Proč je pro ně zavedení nových pravidel tak komplikované?
Zkuste si ten text regulace přečíst. Je to jako když dostanete plány od architekta a po pár letech se nastěhujete do hotového domu. I když na to bylo dost času, spousta problémů se objeví až za běhu. Některé problémy jsou ale teoretické a nemáme na ně stále dobré odpovědi. Třeba jestli je SMS autorizace silným ověřením, nebo ne.
| Dominik Stroukal je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Vyučuje na vysoké škole CEVRO institut, píše knihy, provází pořadem Kdo to platí? na MALL TV, je šéfredaktorem časopisu Trade-off a stojí v čele společnosti bit agency. Je autorem první české knihy o Bitcoinu (2015) a dalších kryptoměnách (2018). V roce 2019 mu vyšla kniha Ekonomické bubliny. |
Proč by nebyla?
Když jste dříve poslali platbu na počítači a přišla vám potvrzovací SMS, dokázali jste, že je velmi nepravděpodobné, aby vám někdo naboural současně počítač i telefon. Když ale dnes platbu uděláte na telefonu a SMS vám přijde na ten samý telefon, situace je významně odlišná. Stačí tedy SMS? Asi ano, ale záleží na kontextu. Teď už se jen právníci hádají, jak si text regulace vyložit.
Co se v souvislosti s tímto silným ověřováním (SCA), které je součástí směrnice, změní pro běžné spotřebitele?
Možná už jste to sami zažili. Zaplatíte kartou do 500 Kč bezkontaktně a terminál vám platbu odmítne.
To je pravda.
No a zmateně přemýšlíte, jestli máte na účtě dost peněz, ale víte, že ano. Terminál by vám to navíc normálně řekl, kdybyste neměli dost prostředků. Teď ale jen kartu zamítl. Chce po vás totiž, abyste vložili čip standardně a zadali PIN. Čas od času, aby někdo neběhal s cizí kartou a po pětistovkách vám nevybral celý účet.
Rozšíří se v důsledku nového nařízení využívání biometrických údajů?
Nic tomu nebránilo ani dříve, ale teď se o tom asi bude více nahlas mluvit, takže je to možné. Silné ověření totiž znamená, že kromě výjimek – jako když platíte málo, někomu důvěryhodnému nebo opakovaně to samé stejnému příjemci – byste měli zkombinovat alespoň dva ze tří způsobů ověření (dvoufaktorové ověření). Něco, co znáte, něco, co máte, a nebo něco, co jste. Tedy typicky něco z kombinace heslo, SMS, otisk prstu. Vedle otisků prstu by to ale mohly být i jiné biometrické údaje, třeba vaše oko nebo v budoucnosti údaje z vašeho mozku či srdce. To je ale zatím spíše sci-fi.
No a budou tedy finanční transakce na internetu skutečně bezpečnější? Lze dvoufaktorové oveření nějak „obejít“?
Bezpečnost nikdy není stoprocentní. Vše je to jen o snižování pravděpodobnosti. Finanční instituce samozřejmě dvoufaktorové ověření používaly, i když je k tomu nikdo nenutil. Pro většinu z nás se tak v tomto ohledu příliš nemění.
Jak regulace ovlivní moderní platební metody, jako jsou Google Pay nebo Apple Pay?
Google i Apple by to asi dokázali časem jinou cestou, ale PSD2 licence jim nyní umožní stát se téměř plnohodnotnou platební institucí. Před PSD2 by si musely založit nebo koupit banku, nyní jim stačí tato licence. Vyhnou se tak bankovní regulaci a budou mít možnost významně rozšířit své platební služby. Co všechno vymyslí, se dnes těžko předvídá, ale jednu věc si představit můžeme. Google nebo Apple se spárují s vaší kartou a budou mít možnost číst údaje na vašem účtu a zobrazovat vám je. Přestože vám tedy účet povede banka, vše uvidíte přímo v aplikaci Google Pay nebo Apple Pay. Čím dál víc si budeme zvykat na to, že nám tito technologičtí giganti spravují i peníze, i když to tak ve skutečnosti nebude. Pak už je to jenom krok k tomu, aby to i začali vážně dělat.
Ještě mě zajímá, jestli má nařízení nějaká úskalí, která se mohou dotknout běžných spotřebitelů, ale příliš se o nich nemluví?
Spoustu toho ještě nevíme a ukáže to až budoucnost. Pravděpodobně ale vznikne tlak na zavedení silnějších způsobů ověřování, na které nejsme zvyklí. Je možné, že SMS jako ověření nebude stačit, a tak budeme používat úplně nezávislé ověřovací krabičky. Objevily se už návrhy na platební karty, které dynamicky mění ta tři čísla na zadní straně. Když vám ji někdo přečte nebo ji někam zadáte, zítra už to fungovat nebude. Častější bude biometrie. Jinými slovy, ubyde trochu pohodlí, aby se zvýšila bezpečnost.
Na jaké problémy mohou v souvislosti s nařízením narazit e-shopy?
Jako u každé regulace i tady platí, že je příprava finančně i časově náročná. I kdyby se nakonec nic neměnilo, musí to e-shopy zjistit, najímat si odborníky, právníky, chodit po konferencích, číst vyjádření autorit a podobně. To může být poslední kapkou pro spousty malých e-shopů, zatímco pro ty velké je to zanedbatelný náklad. Druhým problémem je pravděpodobně vyšší procento nedokončených objednávek, protože čím více kroků musí zákazník udělat, tím je větší šance, že opadne jeho prvotní nadšení. Nakonec to zdraží vývoj vlastních platebních bran a e-shopy tak budou nuceny více využívat služeb třetích stran. Je tak možné, že se nižší konkurence může promítnout mírně do vyšších cen.
Bude z toho všeho nějaká oblast naopak profitovat?
Ze všeho výše uvedeného mi vychází, že v konečném důsledku to pomůže větším e-shopům, poskytovatelům platebních řešení pro e-shopy a technologickým gigantům, kteří se dostanou ještě o trochu blíž k našim kýženým údajům a peněženkám.
Má odložená platba, která odděluje nákup od platby, potenciál změn ve finančních transakcích využít ve svůj prospěch?
Odložená platba může dávat smysl pro e-shop i zákazníka. Já si jako nakupující nemusím lámat hlavu s obtížnějším ověřováním a e-shop díky tomu nepřijde o zákazníka. Hlavně je odložená platba trend, který dává ekonomicky smysl. Já když odvedu práci, tak mi šéf zaplatí až v polovině následujícího měsíce. Když podnikáte a vystavíte fakturu, klient vám zaplatí až za dva týdny, pokud máte vůbec štěstí. Ale já všechno musím platit hned, teď a tady. Odložená platba je možnost zmírnit tuhle nerovnost a do budoucna bude stále častější.
Související články:
Powered by Contextual Related Posts
Loading...