Rovné odměňování je stanovené v zákoníku práce, který říká, že za stejnou práci je zaměstnavatel povinen udělovat po stejnou odměnu. Platová nerovnost mezi ženami a muži je přesto stále značná. Podle dat Eurostatu byl v roce 2022 rozdíl v platech v Evropské unii 12,2 % a v ČR dokonce 17,9 %. Rozdíl mezi platovým ohodnocením mužů a žen se označuje jako gender pay gap.
Co je rovné odměňování
Rovné odměňování je povinnost zaměstnavatele poskytovat za práci stejné hodnoty stejnou odměnu. To platí nejen o mzdě, ale také o všech benefitech. Firmy by měly mít nastavený transparentní mzdový systém, nabízet stejné podmínky i zaměstnancům na zkrácený úvazek, podporovat rodiče v balancování rodinného a pracovního života, dát příležitost ženám ve vedoucích pozicích a odměňovat je férově i po jejich návratu z rodičovské dovolené.
Vývoj genderové platové nerovnosti v ČR
Ženy se shodnou kvalifikací jako muži nejsou za své schopnosti a výkony často oceněny stejným způsobem a jejich kariérní růst je pomalejší. Horší finanční ohodnocení bývá způsobeno i tím, že ženy častěji přerušují kariéru nebo pracují na kratší úvazek, aby zabezpečily chod celé rodiny.
Důvody genderové platové nerovnosti
Co způsobuje, že ženy vydělávají v průměru méně než muži?
- Pracovní diskriminace. Česká i evropská legislativa sice ukládá, aby za stejnou práci náležela stejná odměna, realita se ale může často lišit.
- Netransparentní odměňování. Zaměstnanci netuší, jak se pohybují mzdy v jejich firmě nebo oboru. To se ale má díky nařízení EU v blízké době změnit.
- Rozdílná pracovní odvětví. Ženy mají většinové zastoupení v hůře placených oborech jako je zdravotnictví, školství a sociální služby.
- Péče o rodinu. Péče o děti a domácnost je většinou na bedrech žen. Ty po dlouhé rodičovské dovolené často nastupují zpět na své původní pracovní místo za stejných finančních podmínek bez přihlédnutí k valorizaci. Část žen si musí také kvůli skloubení rodinného a pracovního života zkrátit pracovní úvazek nebo sáhnout i po méně placené profesi.
- Málo žen ve vedoucích pozicích. Způsobeno nedostatkem příležitostí nebo péčí o celou domácnost, kdy nezbývá energie a prostor na vykonávání náročného zaměstnání.
- Nízké sebevědomí a pasivita žen při vyjednávání o výši odměny. Ženy nejsou často tak dravé a spokojí se s menší částkou na výplatní pásce než jejich mužští kolegové.
- Genderové stereotypy. Nastavení společnosti formuje chování a očekávání od žen a mužů už od dětství. Přirozeně tak ovlivňuje i výběr školy, pracovní vzorce a rozdělení rolí v rodině.
Jaký je následek platové nerovnosti
Gender pay gap není výmysl feministek nebo vládních představitelů, ale problém, který může v konečném důsledku ovlivnit celou společnost.
- Zhoršená životní úroveň. Nižší příjem žen = menší vklad do rodinného rozpočtu. Malé mzdy tak negativně ovlivňují životní úroveň nejen samoživitelek, ale i celých rodin.
- Menší důchody. Na výši mzdy závisí i celková částka odvedená na sociální pojištění, od kterého se posléze odvíjí i velikost důchodu. U seniorek se tak zvyšuje riziko chudoby.
- Ekonomická recese. Nižší mzdy žen znamenají nižší odvody do státního rozpočtu nejen za sociální pojištění a daň z příjmů. Méně peněz k utrácení se projeví i na vybraném DPH nebo spotřební dani, což ovlivňuje stav veřejných financí i celou ekonomiku země.
- Negativní fungování společnosti. Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Gender pay gap může mít negativní dopad i postavení žen ve společnosti.
Proč řešit rovné odměňování mužů a žen
Rovné odměňování žen a mužů je nejen spravedlivé, ale také prospěšné, a to i pro zaměstnavatele.
- Vyrovnaný pracovní trh. Mezi absolventy vysokých škol zaujímají ženy čím dál větší poměr. Jejich uplatnění na trhu práce je tak oprávněnou návratností za roky studia. Ze začlenění žen do pracovního procesu těží i ekonomika. Roste zaměstnanost, konkurenceschopnost a snižuje se riziko chudoby a závislost na sociálních dávkách.
- Nabídka kvalitních pracovních míst. Rovnost příležitostí přináší i kvalitní pracovní sílu. Pozitivní pracovní prostředí, kde jsou odměny férově nastavené podle schopností daného člověka, motivuje zaměstnance k lepším výkonům.
- Přínos pro podnik a zaměstnance. Kvality mužů a žen se vzájemně doplňují i na pracovišti. Využití ženského potenciálu pomůže podniku vyřešit problémy s nedostatkem některých pracovních dovedností.
- Konkurenční výhoda. Férové pracovní prostředí a firemní kultura zvyšuje důvěru v podnik, spokojenost a kreativitu zaměstnanců, snižuje fluktuaci pracovníků, láká nové talenty a motivuje zaměstnance k seberozvoji a větší produktivitě.
- Všeobecná spokojenost. Pokud budou moct ženy využít v zaměstnání své nadání, rozloží svůj čas efektivně mezi práci a rodinu a dostanou za to adekvátně zaplaceno, vytěží z toho celá společnost.