Nejen různá platidla, ale i samotný platební styk má za sebou dlouhou a bohatou historii. Než se tedy zaměříme na rozmanitou současnost a digitální budoucnost, je určitě na místě ohlédnout se zpět, až k prvním mincím, nebo dokonce směnnému obchodu. Jaké byly v této oblasti nejdůležitější milníky? A kam nás nejspíš zavede budoucnost platebních metod?
Barter neboli směnný obchod
Už v pravěku si mezi sebou lidé vyměňovali své úlovky nebo výpěstky, které nestihli spotřebovat. A právě to můžeme považovat za začátek směnného obchodu. Běžně se pak tento způsob placení využíval až do koloniální éry a v menší míře existuje dodnes, třeba ve formě swapu. Ve velkém měřítku ale byl zdlouhavý a neefektivní.
Šátky jako jedno z prvních platidel
Až později přišly takzvané zbožové neboli komoditní peníze, kdy určitý druh zboží fungoval jako platidlo. Mohly to být třeba krávy, velbloudi nebo i mušle, drahé kovy a plátno. A právě slovo platidlo vzniklo podle plátěných šátečků, které se v českých zemích používaly k úhradě kolem roku 1000. Alespoň tak o tom informoval Ibráhím ibn Jákúb, když popisoval Prahu a její tržiště u Pražského hradu jako tehdejší centrum obchodu.
Celosvětově uznávané zlato
Prvním všeobecně uznávaným platidlem se stalo zlato, které tento účel plní i v dnešní době. A to díky jeho vzácnosti, stálosti, dělitelnosti i poměrně snadnému skladování, ale především proto, že ho vždy a všude můžete nakoupit a prodat. Nemůže se mu tedy rovnat žádná světová měna.
Tolary, dolary a další hotovostní platidla
Velkou revoluci znamenaly první mince, které se začaly razit v 6. až 7. století našeho letopočtu. V českých zemích to byly stříbrné denáry za vlády Boleslava I., kolem roku 970. S českou historií jsou ale spjaté třeba i zmiňované dolary. Jejich název totiž pochází z výrazu tolary, což byly německé mince ražené na našem území, v Jáchymově.
Právě pružnější peněžní směna přispěla k rozvoji jednotlivých řemesel i celé společnosti. Najednou bylo možné zboží oceňovat a porovnávat nebo evidovat. Už v 10. století měly v Číně vzniknout první papírové bankovky, ale v Evropě přišel jejich čas až zhruba o 600 let později. Od roku 1661 se s nimi mohlo platit ve Švédsku.
Od šeků k platebním kartám
Mohlo by se zdát, že bezhotovostní placení je záležitostí posledních několika let, ale není tomu tak. Například ve Spojených státech se šeky používají už od dob Zlaté horečky v 19. století, kdy vznikla potřeba převádět peníze na dálku. A odtud zbýval už jen kousek k platebním kartám. V roce 1914 skutečně vznikly první věrnostní platební karty, na které přesně v polovině 20. století navázaly ty univerzální, které známe dodnes.
Online platby a jejich odložené verze
Prvenství v internetovém bankovnictví má také na kontě USA, kde bylo zavedeno v roce 1995, v Česku jsme se ho ale dočkali už o tři roky později. V současnosti jsme zase o něco dál a spousta z nás už místo fyzických karet používá jejich digitální podobu v chytrém telefonu nebo hodinkách. A budoucností jsou podle mnoha odborníků odložené nebo rozložené platby, které nabízejí maximální flexibilitu bez dalších nákladů. A díky Skip Pay je můžete vyzkoušet už nyní.
JAK FUNGUJE ODLOŽENÁ PLATBA A NÁKUP NA TŘETINU? Díky Odložené platbě Skip Pay zboží jednoduše objednáte, vyzkoušíte a až potom zaplatíte. Máte na to 30 dní a nestojí vás to ani korunu navíc. Nákup na Třetinu se hodí hlavně u větších výdajů, které si zdarma rozdělíte na tři rovnoměrné splátky. První třetinu zaplatíte hned, zbylé dvě za 30 a 60 dní. |

