Evropští regulátoři často řeší „cizí“ problémy a bohužel se to týká i nové směrnice CCD2. Přísnější pravidla pro odložené platby mají chránit spotřebitele, ve skutečnosti ale dopadnou především na produkty, které už dnes patří k nejbezpečnějším formám krátkodobého financování. Místo větší ochrany tak může Evropa získat dražší, složitější a méně dostupné služby.
– Michal Kročil, ředitel financí a řízení rizik Skip Pay
Evropská unie se od listopadu chystá výrazně zasáhnout do trhu odložených plateb. Nová směrnice CCD2 přináší přísnější pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů a nově dopadne i na segment BNPL (Buy Now, Pay Later).
Má to ale jeden háček. Odložené platby nejsou klasický spotřebitelský úvěr. Stojí na jednoduchosti, transparentnosti a minimální administrativě. Zákazník zaplatí až ve chvíli, kdy má zboží doma, neplatí žádné úroky a zároveň získává větší kontrolu nad rodinným rozpočtem. Díky platbě na třetiny si může náklad rozložit do několika bezúročných splátek místo klasického úvěru. I proto se BNPL během několika let stalo jedním z nejrychleji rostoucích platebních nástrojů v evropské e-commerce. Kvůli nové regulaci ale může o svou atraktivitu rychle přijít.
Evropa řeší americký problém, ten svůj nechává stranou
Jednou z největších změn CCD2 je zrušení výjimky pro malé a bezúročné úvěry. Poskytovatelé odložených plateb budou muset mnohem podrobněji posuzovat úvěruschopnost klientů. Na papíře to vypadá logicky, praxe je ale složitější.
Z dat ve Skip Pay víme, že ve chvíli, kdy musí zákazník dokládat příjmy, výdaje nebo další finanční informace, propadá se dokončení procesu na osminu až jedenáctinu původní úrovně. Z deseti zákazníků, kteří by dnes pohodlně dokončili nákup, tak může po zavedení složitějšího procesu zbýt pouze jeden.
Paradox spočívá v tom, že neodejdou ti nejméně spolehliví, ale naopak ti nejspolehlivější. Méně rizikoví klienti si totiž nejvíce cení svého času. Pokud jim proces zkomplikujete, přejdou na jiné platební metody. Nákup odloží, počkají na slevu nebo si ho rozmyslí úplně. Obchodníci v tu chvíli přicházejí o vyšší tržby i loajalitu nabytou díky BNPL nástrojům. Naopak zůstávají lidé, kteří jsou ochotni podstoupit větší administrativní zátěž, protože nemají tolik alternativ. Přísnější regulace tak paradoxně nemusí kvalitu portfolia zlepšit, ale zhoršit.
Regulace řeší problém, který téměř neexistuje
Ve veřejné debatě často zaznívá představa, že poskytovatelé odložených plateb vydělávají na tom, když zákazníci své závazky nesplácejí. Jenže evropský trh funguje úplně jinak. Zastánci tvrdší regulace se nejčastěji opírají o zkušenosti ze Spojených států, kde některé studie upozorňují na korelaci mezi využíváním BNPL a horším finančním zdravím části klientů. Americký a evropský trh ale nelze jednoduše srovnávat.
Evropský trh odložených plateb už dnes funguje velmi konzervativně a patří mezi nejpřísněji kontrolované části spotřebitelského financování. Nízké marže navíc poskytovatelům neumožňují experimentovat s rizikovějšími klienty nebo tolerovat vyšší míru nesplácení. Právě proto se nabízí otázka, zda CCD2 skutečně řeší problém, který evropský trh už dávno nevyřešil sám.
Evropské BNPL totiž stojí především na poplatcích od obchodníků, nikoliv na příjmech od zákazníků. Klient zpravidla neplatí žádný úrok a poskytovatel má silnou motivaci vybírat si kvalitní klienty, protože poskytovatel BNPL nevydělává na délce splácení ani na úrocích, ale na tom, že zákazník nákup dokončí, korektně uhradí a obchodník prodá.
Risk management tak není konkurenční výhodou, ale podmínkou fungování celého modelu. Už teď ve Skip Pay evidujeme podíl klientů, kteří své závazky hradí se zpožděním, hluboko pod jedním procentem.
Účet nakonec zaplatíme my všichni
I proto, jak evropský BNPL trh funguje, nezůstanou dopady nové regulace pouze na straně poskytovatelů odložených plateb. Ve skutečnosti se mohou propsat napříč celou e-commerce.
V případě CCD2 nepůjde jen o úpravy obchodních podmínek nebo nové právní dokumenty. Regulace zasahuje přímo do fungování produktů, procesů schvalování i zákaznické zkušenosti. Finální náklady půjdou do milionů korun a podobné investice dnes realizují všichni významní hráči na evropském trhu. Účet za regulaci tak nakonec nezaplatí pouze poskytovatelé, ale nepřímo i obchodníci a zákazníci.
Krok do neznáma
Ochrana spotřebitele je bezpochyby legitimní cíl a jen málokdo zpochybňuje potřebu jasných pravidel. Otázkou ale zůstává, zda CCD2 v BNPL sektoru skutečně míří tam, kam má.
Dopad na jednotlivé zákazníky dnes ještě nelze přesně vyčíslit. Dopady na celý ekosystém už ale vidíme poměrně jasně. Vyšší náklady, složitější procesy a nižší konverze nezasáhnou pouze poskytovatele BNPL služeb. Pocítí je obchodníci i zákazníci, kteří si během posledních let zvykli na rychlý a jednoduchý způsob placení.
Odpověď na to, zda CCD2 evropský trh skutečně kultivovala, nebo zda jen prodražila službu, která už dnes fungovala bezpečně a zodpovědně, na nás ale čeká až v příštím roce.
Související články:
Powered by Contextual Related Posts
Loading...